6. Manipulace s obráŰkem

Zde je vizuáÍnpříklad Gaussova rozmazáĎs rn nastavenůÎ hodnot X/Y:

	OrigináÍnobráŰek
	X = 10, Y = 0
	X = 0, Y = 10

Funkce v menu Efekty váÎ umoĽťntransformovat plochobráŰek na izometrickýŽ Například zde je podnobráŰek náÔledováĎ dalĽąůÎ s efektem 'Levstrana dol:

Tento obráŰek je vytvon s pomocpodnůÉo obráŰku a dáÍe aplikac funkc'Dolnstrana vpravo' a náÔledn'Levstrana dol:

Z technickh, nebo um÷Íeckýăh důöodmůže b vhodnpvńÔt RGB obráŰek na obráŰek s indexovanou paletou. mtPaint mmnoho náÔtroj jak toho docůÍit s pouĽťitůÎ poloĽťky 'PvńÔt na indexovan. Proces se skláĹze dvou částíş Nejdříve je danđďslo v paletnastaveno; NáÔlednjsou pixely nakresleny s pouĽťitůÎ tńŐo palety, aby se co nejvůÄe blúŔily origináÍnůÎu RGB obráŰku. ProtoĽťe je tento proces aproximac nenĽąenúđlnperfektna výóledek se může znaďĎlit v zá×islosti na nastaven kterkreslúú pdepúťe.

Prvnrozhodnut ktermusůŐe ud÷Íat je kolik budete chtůŐ můŐ v paletbarev (mezi 2 a 256). ĽÍůÎ vůÄe barev zvolůŐe, tůÎ se bude vlednobráŰek vůÄe podobat origináÍnůÎu RGB obráŰku. Pokud uĽť nemáŐe paletu přépravenou, tak můžete použít kvantizńÓ pro vytvonpbliĽťnpalety. KaĽťdz kvantizńÓ v mtPaintu mrnvody a nevody, takĽťe nejlepĽąbude experimentáÍn zjistit, kterpracuje nejlńŃe na danobráŰek.

Jakmile máŐe paletu ppravenou, tak mohou b pixely spođďtáĎy na novpláŐno s indexovanou paletou. NejjednoduĽąĽąmetoda je vybrat nejbliĽťĽąbarvu v palet ke kaĽťdńÎu pixelu, coĽť je volba 'ĽçáĹn v sekci 'Rozechv÷Ő'. Ostatnmetody pouĽťů×ajtechniky rozechv÷ĎĽąúúenpixelpro dosaĽťenpro oko hezđďho vledku.

ReĽťimy 'Rozechv÷Í a 'Rozpten jsou jako speciáÍnefekty a jejich vledky jsou trochu stylizovana mohou trochu zm÷Ďit podobu origináÍu. Pro praktickpouĽťitje vhodn'Floyd-Steinberg (rychl', kter podá×dobrvledky pro rozsáÉlejĽąpalety jako tyto vytvonKvantizacna 64 barev a vůÄe.

'Floyd-Steinberg' a 'Stucki' jsou vůÄe pokroďĘlreĽťimy, kterrozhazuj pixely dle parametrprovedenńÉo pod tlađďtkem 'Nastaven. Stucki vzory majtendenci b hrub s vůÄe pixely mimo barvu. Zde je popis, co d÷ÍkaĽťdz ostatnůÄh voleb:

Barevnprostor definuje, jak jsou barvy porovná×áĎy. Jsou zde t, kde kaĽťd zdazje rozdůÍnaspekty fyzickýăh barev - přírodněŹ na účet ostatnůÄh aspektůŽ Z tohoto důöodu může b kaĽťdz nich nejlepší volbou v n÷Ěterýăh případech a nejhorší v jinh.

sRGB je mřúensv÷Őla vyzâúenńÉo barevn pixelem. Stejnjako dithering manimuluje takse sv÷Őlem, barvy nejblúŔe v sRGB produkujco nejmenší rozdůÍy - coĽť vede k jemn÷ËĽąůÎ vledk s velice malou paletou. Ale pro mńĎvhodnpalety se to stane nevodou, protoĽťe lidskoko vid rozdůÍy mezi sv÷Őli barvami mnohem mńĎost, neĽť mezi tmavi, takĽťe barvy nejbliĽťĽąv sRGB nemusvypadat nebliĽťĽąpro uĽťivatele.

RGB je barevnprostor, kterpouĽťů×kaĽťd i kdyĽť mnoho lidnev co to je a jak ho sprá×npoužívat. NarozdůÍ od sRGB majRGB hodnoty nelineáÓnvztah ke sv÷Őlu vyzâúenńÎu pixely - a zatůÎco nejsou psn mřúenůÎ jasu, jak ho vnůÎďÍov÷Ě, tak jsou k n÷Îu nejblúŔ, vůÄ neĽť sRGB hodnoty. Z tohoto dodu produkujporovnáĎv RGB v÷ŐĽąaktuáÍn rozdůÍy, neĽť p pouĽťitsRGB - ale vledky mohou stáÍe vypadat lńŃe.

LXN je barevnprostor, kterse snaží poskytnout měřen jak ďÍov÷Ě aktuáÍn vnůÎrozdůÍy barev. Ale jeho ů¸p÷Äh v tomto je omezen, coĽť by m÷Ío b oďĆká×áĎo - nemůže existovat žádnsprá×nměřen protoĽťe vnůÎáĎbarev nen vec konstantn rnlidvidv÷Äi rozdůÍn stejnv÷Ä v rozdůÍnh podmůĎkáÄh je vid÷Ďa rozdůÍn atd. Ale kdyĽť RGB vybere 'nejbliĽťĽą barvu, se kterou bude souhlasit jen slepec, tak náÔ zachráĎLXN; Je daleko mńĎnáÄhylnk nalezenzelenjako nejbliĽťĽąk ďĆrven nebo k ud÷ÍáĎpodobnńÉo nesmyslu. Ale znovu, s LXN budou aktuáÍnrozdůÍy rozháŰeny mnohem vůÄe, neĽť v případRGB, takĽťe vledn vzorkováĎbude mnohem citeln÷ËĽą

RozdůÍ mřúendefinuje, co lze povaĽťovat za rozdůÍ mezi dv÷Îa barvami ve vybranńÎ barevnńÎ prostoru. V÷ŐĽąinou to lze nechat napokoji s vhoz tradiďĎEuclidean vzdáÍenost ale n÷Ědy se to hodjako poslednmoĽťnost, takĽťe je vĽťdy nad÷Ëe. 'Nejv÷ŐĽą používjako vzdáÍenost nejv÷ŐĽąrozdůÍ v soudnicůÄh mezi tmi soudnicemi a 'Suma' pouĽťů× absolutnhodnoty vĽąech t÷Ähto tří rozdůÍseďŐenh dohromady.

Redukce plváĎbarvami se snaží zastavit rozdůÍy propagace, neĽť se stanou Ľąkodlivýíi a vytvoří viditelnartefakty, můÔto vylepĽąentoho, jak obráŰek vypad Vhozvolba 'Gamut' interferuje nejmńĎěť udrží kaou barvu-plus-rozdůÍ v limitech palety, takĽťe rozdůÍ nemůže rt nekoneďĎ- to udrží rozdůÍy zaznamenatelnv jednom pixelu, zabráĎ÷Ďtakov v÷Äem, jako mimobarevnokraje okolo jednobarevnh oblast Volba 'Slab navůÄ udrĽť rozdůÍ sáÎ o sobna takovhodnot aby nebyl vůÄ jak polovina maximáÍnůÉo jasu; a 'Silně§ ji udrží je vůÄ, na jednďŐvrtinmaxima. To lze pouĽťůŐ pro pdcháŰenmimobarevh pixel kde by zpobily vůÄe Ľąkody, neĽť uĽťitku, ale jpreferuji vyladit můÔto toho chybu propagace.

Serpentinovscan ynamen Ľťe kaĽťddruhřádka je zpracová×áĎa v opaďĎńÎ sm÷Óu. Obvykle je to nejlepĽąvolba, proto rozdůÍy jsou distribuováĎy střídavz leva do prava a z prava do leva, bez shromaĽťýĐváĎna prav strana bez vytvářenviditelnýăh artefaktůŽ Ale jsou zde případy, kde vykreslennashromâŔd÷Ďh rozdůÍn÷Ěde na pravstranje lepší, ne phozenzp÷Ő do leva - potom může býô serpentinovscan vypnutýŽ

Chyba propagace říd jakprocento rozdůÍu vyvstane z kaĽťdńÉo pixelu, kterbyl pdistribuováĎ. ObyďĆjnjsou to vĽąechny - 100%; ale pro ne ůľlndob palety, jejúŔ ďÂstzm÷Ďy nemůžou ovlivnit dost blůŰkh pixela můÔto toho nepouĽťitelnakumuluj dokud nezpobn÷ĚtervzdáÍen pixel barvu mimo můÔto. ZabráĎit tomuto chováĎlze tůÎ, Ľťe omezůÎe ůˇove propagace. NejďÂst÷ËĽąrada je nastavit ji na 75%, ale jjsem vyzkouĽąel, Ľťe 85% podá×prakticky stejnvledky; obráŰky jsou mnohem ďĘstĽą ana ty celkovtmavší. Ty obvykle vypadajlńŃe, kdyĽť se pouĽťije algoritmus Stucki.

Ale omezenůÎ chyby propagace nenvĽťdy nejlepĽąvolba; ideáÍnĽąenby m÷Ío b pouze utlumennepouĽťitelnh a Ľąkodlivýăh případ kde zachováĎt÷Ähto rozdůÍzlepší vyzuáÍnkvalitu. Selektivnchyba propagace se tomu blúŔ co nejvůÄ, jak je to moĽťnv akceptovatelnńÎ ďÂse a omezenmůÔta.

Selektivnchyba propagace vyĽťaduje zpracováĎrozdůÍu barev ne vzdáÍen÷ËĽąůÄh, neĽť sousednpixely; jestliĽťe to v nich nenvloĽťeno, m÷Íy by b zahozeny. Ale problńÎ je ten, Ľťe vstupnrozdůÍ a origináÍnbarva pixelu jsou seďŐeny dohromady a potom je barva pixelu vybráĎa s ohledem na tuto vlastnost, takĽťe jak rozhodnout kterđăst zbajůÄůÉo rozdůÍu náÍeĽť pixelu samotnńÎu a mb propagováĎ dáÍ a kterđăst je ze vstupnůÉo rozdůÍu a mb vyhozena? ĽÍty podivnvypadajůÄ reĽťimy, ktervydůŐe jsou ďŐy rncesty k rozumnńÎu vyĽąentohoto nevyĽąitelnńÉo problńÎu.

V kaĽťdńÎ případje rozdůÍ rozd÷Íen na đăst vstupnůÉo rozdůÍu do jednoho lokáÍnůÉo (pozd÷Ëi rozdůÍ, ktermzb, bude můŐ vstupnrozdůÍ nulu). Ale v reĽťimech 'Separovat' jsou sloĽťky ďĆrven zelena modrvâŔeny odd÷Íena rozd÷Íentomu odpovůĹ- a v reĽťimech 'DńÍka' jsou jako váÉy pouĽťitrozdůÍovvektory stejnpro vĽąechny t komponenty.

Druhpolovina jmen reĽťimse vztahuje ke zpracováĎvstupnůÉo rozdůÍu, kternemĽťáĹnvliv na pjatbarvy pixel v reĽťimech 'SouďŐovh' jsou rozdůÍy stáÍe vâŔeny a rozd÷Íeny, jako naho a 'RozdůÍov reĽťimy jednoduĽąe kompletnzahodvstupnrozdůÍy a zpropagujten lokáÍn

I kdyjsou vlednďŐy reĽťimy jen lehce rozdůÍn jsou zde stáÍe případy, kde jeden z nich pracuje lńŃe, nebo hůře nedruhýť ale kter z nich je nejlepší na danobráŰek lze rozpoznat pouze jejůÎ vyzkouĽąenůÎ.

Pokud je selektivnpropagace zapnutᏠřídposuvnůĚ chyby propagace, kolik procent vstupnůÉo rozdůÍu bude zachováĎo, i kdyĽť mb zahozen; ve vhozůÎ stavu je to 0. ale může b nastaven na 75%, nebo 85% pro vůÄe rozliĽąitelnou variantu redukovancelkovchybovpropagace.

Selektivnpropagace je nejďÂst÷Ëi potbnv obráŰcůÄh s velk rozliĽąenůÎ konvertovanh do ne-moc-padnoucpalety. Pro malobráŰek konvertovanz jednpalety do druh kn÷Îe, Ľťe ďĆrvenoblast bude lehce tmavší, ale stáÍe jemnje jednoznaďĎlepší, nestejnoblast popepnbůÍi pixely; a selektivnpropagace zabráĎt÷Îto neĽąĽľastnýí případ, ale stáÍe náÎ umoĽťnpkonvertovat kn÷Îe růžovou oblast na chovnicovvzorek ďĆrvenh a bůÍýăh pixelůŽ

A - OrigináÍ.

B - 8 barev, s pouĽťitůÎ aktuáÍnpalety, Floyd-Steinberg (rychl.

C - 8 barev, s pouĽťitůÎ aktuáÍnpalety, Floyd-Steinberg.

D - 8 barev, s pouĽťitůÎ aktuáÍnpalety, Floyd-Steinberg, RGB barevnprostor, separovat/rozd÷Íit na 50% chyby propagace.

E - 8 barev, DL3 KvantováĎ Floyd-Steinberg.

N÷Ědy KvantizńÓy produkujploĽąĽąa mńĎbarevnvledky, kterjsou neĽťáĹouc Tomu lze n÷Ědy zabráĎit zvýšenůÎ saturace obráŰku s pouĽťitůÎ okna 'Transformace Barev' pd konvertováĎůÎ origináÍnůÉo obráŰku.

Pokud prováĹůŐe redukci poďŐu barev RGB obráŰku jen na páÓ, kn÷Îe 16, tak může KvantizńÓ zahodit n÷Ěolik deĽťith barev, kterchcete můŐ v indexovanńÎ obráŰku. Můžete manuáÍnzabráĎit tomuto problńÎu tůÎto postupem: